Pondělí 9. prosince 2024

Úvodem

Přirozené mokřady jsou využívány pro čištění odpadních vod již více než sto let. V mnoha případech však šlo spíše o pouhé vypouštění než čištění odpadních vod. Hlavním důvodem toho byl fakt, že mokřady byly až do 60. let minulého století považovány za bezcenné biotopy.

Umělé mokřady jsou systémy, které jsou navrhovány a stavěny tak, aby při čištění odpadních vod byly využívány procesy, které probíhají v přirozených mokřadech. Vzhledem k velké produkci biomasy a ke schopnosti přijímat a kumulovat velké množství živin a odstraňovat dusík a fosfor z odpadních vod, jsou do těchto systémů vkládány velké naděje.

Nahoru

Základní principy KČOV

Základním principem kořenové čistírny odpadních vod je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody filtračním materiálem dochází k odstraňování znečištění kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů.

Nahoru

1) Předčištění

Před vlastní kořenovou čistírnou je vždy nutné zařadit mechanické předčištění, které je pro tento typ čištění velmi důležité. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro domovní čístírnu postačuje jednoduchý septik, usazovací nádrž, atd. Pro malé obce je nejvhodnější kombinace česlí a štěrbinové nádrže.

	Nahoru

2) Filtrační lože

Filtrační lože je většinou 60 - 80 cm hluboké a substrát musí být dostatečně propustný aby nedocházelo k ucpávání. V současnosti se nejvíce používá např. praný štěrk. Rozvodné a sběrné zóny jsou vyplněny hrubým kamenivem, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. Filtrační lože je od podloží odděleno nepropustnou vrstvou, aby nedocházelo k průsakům.

Nahoru

3) Dimenzování filtračních polí

Kořenové čistírny jsou vždy dimenzovány tak, aby bylo zajištěno dostatečné odstranění organických a nerozpuštěných látek. Plocha kořenových polí je navrhována podle rovnice vycházející z letitých zkušeností provozu jednoho sta kořenových čistíren ve Velké Británii a Dánsku. Pro městské a domovní splašky vychází s použitím této rovnice plocha filtračních polí ca. 5 m2 na jednoho připojeného obyvatele.

Nahoru

4) Distribuce odpadní vody

Předčištěná odpadní voda je rozváděna přímo dorozvodné zóny, která je vyplněna hrubým kamením. Pro rozvod se většinou používají plastové trubky s velkými otvory, aby se zabránilo ucpávání. Sběrné potrubí je uloženo na dně filtračního lože a je spojeno v odtokové šachtě s výpustním mechanismem, kterým se nastavuje výška vodního sloupce ve filtračním loži. V poslední době se nejlépe osvědčují flexibilní hadice zavěšené na řetízcích. Při běžném provozu se hladina vody udržuje 5-10 cm pod povrchem filtračního lože. V zimních měsících lze vodní hladinu snížit, ale provozní zkušenosti ukazují, že vegetace poskytuje dostatečnou izolaci před zamrzáním a hladinu vody tak není nutné snižovat.

Nahoru

5) Vegetace

Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu důležitých funkcí:

• poskytování podkladu pro přisedlé mikroorganismy,
• přivádění kyslíku do kořenové zóny,
• zateplování povrchu filtračních polí v průběhu zimního období, atd.

Pro osázení KČOV se nejvíce používá rákos obecný (Phragmites australis), především pro svou schopnost tolerovat značnou míru znečištění. Často je vysazován v kombinaci s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), která roste rychleji než rákos a vytváří kompaktní porost již během prvního vegetačního období.

Lze však využít i jiné mokřadní rostliny, které mají navíc i dekorativní charakter, například orobince, nebo různé druhy kosatců.

Nahoru

6) Provoz a údržba

Velkou výhodou KČOV ve srovnání s klasickými čistírnami je, že nevyžadují elektrickou energii a neobsahují žádné mechanické součásti, které by se mohly opotřebovávat. KČOV vyžaduje minimální údržbu, je třeba pouze kontrolovat a případně vyvážet septik či štěrbinovou nádrž a čistit česle, kontrolovat nastavení výšky vodní hladiny, případně na konci zimního období posekat vegetaci. Náklady na provoz jsou proto minimální.

Nahoru

Současný stav v České republice

Podle průzkumu v roce 2004 bylo v České republice uvedeno od roku 1989 do provozu přes 160 KČOV. V Evropě se využívají KČOV téměř všude, nejvíce jich je pak v Německu, především v Dolním Sasku, Porýní-Vestfálsku a v Bavorsku. Celkový počet se zde odhaduje na 50.000 a počítá se s dalším růstem. Následuje Rakousko, Velká Británie, Dánsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Francie, Norsko, Estonsko

Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.

Nahoru

Investiční a provozní náklady

Každá KČOV je specifická z důvodu konfigurace území, podloží, atd. Proto nelze stanovit přesnou cenu, ta se pohybuje (vč. předčištění) v rozmezí mezi 4 - 25 000 Kč na obyvatele. Náklady na provoz mohou být až několikanásobně nižší než u klasické čistírny odpadních vod.

Nahoru

Výhody KČOV

• schopnost čistit téměř všechny druhy odpadních vod (splaškové, zemědělské, průmyslové, splachové, průsaky ze skládek pevného odpadu, stabilizace a mineralizace čistírenských kalů)
• celoroční provoz
• schopnost čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek, což je u klasických čistíren problém
• dobře se vyrovnávají s kolísáním množství a kvality odpadních vod
• mohou pracovat přerušovaně, což klasické čistírny nemohou
• vyžadují minimální údržbu
• nevyžadují elektrickou energii
• mají menší náchylnost k havárii systému
• dobře zapadnou do krajiny a jsou její součástí, případně mohou plnit i okrasnou funkci
• odolnost vůči povodním

Převzato od J. Vymazala